Vánoční Praha

Tak jsem se těšil na zasněženou vánoční Prahu, když už razím do města a ještě k tomu v prosinci. No jo, ale sníh je  prý jako chlap. Nikdy nevíš, kdy přijde (kolik cm to bude a jak dlouho vydrží).  A tak jsem se loudal uličkami Starého města sice bez kožichu a buff, ale s medovinou v ruce. Mimochodem, tu mohu vřele doporučit namísto Antabusu. Kdyby takhle chutnal všechen alkohol, závisláci přestanou chlastat dobrovolně a jako bonus kecat nesmysly - tlamolep je to totiž naprosto dokonalý. 

Jako neočkovaný jsem trochu zvažoval, zda vyrazit i na Karlův most. Přeci jen se to tam hemží policajty. Plaší tam prý holuby, kteří jim kálí přímo do Labe. Chvilku jsem zvažoval, zda tohle psát, přeci jen by si to mohl někdo přečíst. Ale pak jsem si vzpomněl, jak mě minule kontrolovali. Vzali si můj OP a ptali se mě, jak se jmenuju. Takže už vím, že ten co umí číst, už u nich nepracuje. 

. 

Prosím Vás, ten obrázek je vtip a satira, takhle tupí nemohou být ani policajti. Jó třeba takoví soudci, to už je jiné kafe. Naposled mi paní soudkyně u Městského odvolacího soudu v Praze v řízení o alimentech tvrdila, že číslo 26 leží přesně v rozmezí čísel 20-24. A to už vtip není. 

Jenže na Karlův most chodím docela rád. Fascinují mě umělci a nejvíc hudebníci, kreslíři a karikaturisti. A musím přiznat, že bych si nějakou rád pořídil. Jenže se bojím, abych nedopadl jak ta paní, co se tam rozčilovala, že všechny obrázky jsou hezké jenom ten její zrovna ne. A umělec jí musel přiznat, že to ještě není obrázek, ale zrcadlo. A když jsem se díval, jaké frňáky, druhé a třetí brady těm lidem kreslí, uvědomil jsem si, že by se mi takový obrázek nevešel ani na zeď. A tak jsem se prostě jenom kochal.  

S Maruškou jsme ještě prošmejdili nějaká výdejní místa na svařák. Musím říct, že to bylo zvláštní. Restaurace měly venku hrnec i se svařeným vínem. Jen obsluha nějak chyběla. A to nebylo jen na jednom místě, takže to nemohlo být kvůli mému hloupému kukuči a absenci očkovacího průkazu. Ale nakonec jsme uspěli. Ale dostala nás medovina. Fíha, tak dlouho jsme společně ještě nikdy nemlčeli. Nebyli jsme naštvaní, jen jsme měli přilepené jazyky na patra. Moc dobrý tlamolep. 

No a pak už zbývalo vyfotit jen Národní divadlo, protože být v Praze a nevyfotit ND je jako sex bez ejakulace, jak by řekl můj kamarád. Ale neberu ho moc vážně, dobře vím, že tuhle hlášku má z webu, kde se říká: Nesnáším, když se mnou někdo vyjebává, tedy pokud to nekončí ejakulací :-) Mějte krásný den a neberte se a mé příspěvky moc vážně. A pokud Vám ten text nepřipadá dost srozumitelný - nezlobte se - na sebe - a mějte se fajn i v novém roce 2022. PJ.